Pat a Mat v boji proti památníkům historie

Pat a Mat v boji proti památníkům historie


Jak si Mikuláš Kroupa a Eduard Stehlík představují politicky vhodnou resekci paměti českého národa?

Navrhují kádrovat a masově odstranit památníky věnované osvoboditelům z center českých a moravských obcí a měst

Koniášovské vyznání Mikuláše Kroupy

Přesvědčivě fanatické vyznání učinil ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa pro Forum24 ve jménu svého "svatého" boje proti památníkům připomínajícím zatracené nekatolíky nové české doby, tedy rudoarmějce.

Jejich kosti v zemi Kroupovi prý nevadí, ale veřejná připomínka jejich velké lidské oběti v boji proti nacismu na náměstích a návsích českých obcí ano. S horlivým zápalem se Kroupa věroučně vyznává: "Cítím se těmito pomníky rudoarmějců ještě víc zahanben. Copak lze uctívat tyhle mohyly se sovětskými symboly a klanět se jim? Ani náhodou."

Proti stovkám a tisícům památníků paměti vděčného českého národa postavených na paměť osvobození od nacismu burcuje Mikuláš Kroupa - ředitel ideově čistého projektu Paměti národa - vychytralými litaniemi, když pokrytecky nejprve tvrdí: "Nejsem přítelem ničení pomníků. Za barbarství považuji zneuctění hrobů, míst paměti, tedy národních míst, kde umírali lidé. Hnusí se mi znesvěcování symbolů, např. kříže, či náhrobních desek. Pietu a úctu cítím k symbolům poukazujícím a vztahujícím se k hrdinství konkrétních lidí nebo k událostem vedoucím ke svobodě. Ať se jedná o více či méně zdařilé umělecké dílo, pamětní desku na baráku nebo označený kámen u cesty…" Pak ale Kroupa s ideologickou neúprosností jemu vlastní začíná běsnit: "Jenomže, soudruzi dokázali zneužít všeho. I památku padlých a umučených. Tato země je poseta tisíci soch, soklů, mohyl, žulovými kvádry, které vznikly jako gesto lokajství a poddanosti Sovětskému svazu. Tyto "pomníky" byly odhaleny po roce 1948 často k nějakému výročí třeba vzniku Rudé armády. Mnohdy sériově vyráběné kvádry postavené na náměstích ve městech a obcích, u kostelů, silnic, v městských parcích hyzdí veřejný prostor. Takto si totiž SSSR značkoval území svých lokajů. Takto dávali lokajové najevo své poddanství. Nejedná se o nic jiného než hraniční kolíky sovětského impéria, sovětského světa a myšlení. Jakmile jsou tyto odpudivé pomníky označeny "na památku padlých", už jsou z nich něco jako válečné hroby a tudíž nedotknutelná pietní místa, nejednou památkově chráněna. Zdůrazňuji, že něco jiného jsou skutečné válečné hroby, zvlášť s ostatky. Tady je třeba důstojné piety."

O co Mikuláši Kroupovi vlastně jde? Kdo by si v době, když vděční českoslovenští občané přeživší nacistickou okupaci, teror a holokaust, zřizovali památníky padlým osvoboditelům, pomyslel, že jednou přijde den. Den, kdy čeští kroupové budou vášnivě bojovat za vyhlazení památky 140 tisíc padlých rudoarmějců z center českých obcí a měst.

Boj proti památníkům osvobození podle Eduarda Stehlíka

Podobně jako M. Kroupa, také předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík se vyslovil pro odstranění pomníků osvobození věnovaných Rudé armádě z desítek českých měst. Podle jeho mínění je prý, věřte, nevěřte, může zneužít Ruská federace jako symboly svého vlivu. Jako konkrétní případ pomníku, který by se měl odstranit, uvedl Stehlík památník rudoarmějce ve Znojmě.

V pořadu Spotlight na Aktuálně.cz moderátorce Lindě Bartošové v obsáhlejším rozhovoru na její otázku: "Takže takové symboly by podle vás měly být, jednoznačně měly jít k zemi? Jste řekl na rovinu?," odpověděl E. Stehlík: "Ano. A prakticky, když se podíváme na Pobaltí a podíváme se na Polsko, tak tam už k tomu fakticky přistoupili." Na dotaz moderátorky Bartošové: "Proč to u nás tak trvá?", Stehlík odpovídá: "Jsme opatrní. Když bych to řekl hodně slušně".

Eduard Stehlík se také moderátorce přiznal, že v době sporu s ruskou stranou o odstranění pomníku maršála Koněva na Praze 6: "já jsem byl ředitel odboru pro válečné veterány" (Ministerstva obrany) a že v té době působil také "jako poradce tehdejšího starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře", který nakonec 3. dubna 2020 dal v období nouzového stavu v době koronavirové pandemie památník věnovaný Koněvovi odstranit. Aféra kolem odstranění pomníku maršála Koněva ale podle spolupachatele Eduarda Stehlíka prý: "byla dobrá hybridní operace Ruské federace proti České republice". Stehlík v té souvislosti mimo jiné zmínil, že "začaly na ten pomník systematické vandalské útoky, polévání barvou, ale nikdo nikdy ty pachatele neodhalil". Že by si tedy tehdy Stehlíka, Koláře a "neznámé vandaly"objednala Ruská federace?

Eduard Stehlík v květnu roku 2020 veřejně upravoval historii osvobození. Přišel s "objevným" tvrzením, že velitel 1. ukrajinského frontu maršál I. S. Koněv, který velel Pražské operaci a jehož vojska dovršila osvobození Prahy, prý v případě Prahy "osvoboditelem nebyl". Stehlík tehdy doslova řekl: "pokud jde o Prahu samotnou, Koněv jejím osvoboditelem nebyl". Musím se ptát, dovolil by si Stehlík stejně nestydatě tvrdit i o generálu Pattonovi, že Patton v případě Plzně osvoboditelem nebyl?

Doba pokročila a dnes Eduard Stehlík, dosazený do funkce ředitele Památníku Lidice, otevřeně a bez kousku studu podporuje likvidaci památníků věnovaných rudoarmějcům, kteří osvobozovali Československo od nacismu. Konečně z něj vylézá to, co ještě v tažení proti památníku maršála Koněva skrýval. Proti památníku a soše maršála Koněva na Praze 6 vystupoval totiž Eduard Stehlík už v květnu 2018 pro Českou televizi s tvrzením, že "Koněvův pomník není pomník vojáků Rudé armády." (10. 5. 2018 https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2474422-o-pomniky-rudoarmejcu-se-cesko-stara-dokonale-ujistuje-historik-stehlik-konevova) 

Dnešní nestydaté a hloupě ideologické spekulace Eduarda Stehlíka o potřebě odstranění pomníku rudoarmějce z centra Znojma a dalších podobných pomníků z desítek dalších českých a moravských měst a obcí jej naplno usvědčují z radikálního obrazoborectví. S ohledem na funkce, které zastává, i na obsah toho, co prosazuje, může vzbudit E. Stehlík svým nestydatým jednáním mnoho kontroverzí a ostrých sporů a velmi nepříjemnou pachuť ve veřejnosti i mezi historiky. Vymazávat a předělávat historickou paměť odstraňováním památníků osvobození od nacistické okupace, k tomu opravdu musí být žaludek.

Radomír Silber 24. května 2023