Proč Ústav pro studium totalitních režimů porušuje etiku a zásady odborné práce a v projektu Paměť národa vědomě prezentuje falzifikace a nepravdivé informace?

Paměť národa lhavá 

Falsifikace obsahu výpovědi pamětníka editovaná a prezentovaná ÚSTR jako hlavním odborným garantem a editorem projektu Paměť národa

Projekt Paměť národa je založen na dobré myšlence vyzpovídat pamětníky a zaznamenat a prezentovat jejich vzpomínky na doby minulé. Byl by to záměr úctyhodný, kdyby...

Kdyby v konkrétních případech realizátoři projektu, tedy lidé z Post Bellum  a Ústavu pro studium totalitních režimů, nezneužili konkrétní pamětníky, jejich lidskou slabost nebo omylnost k tomu, aby zneužitým pamětníkům úmyslně připisovali i vlastní falzifikace, to, co pamětníci sami neřekli - uměle vyrobená, nepravdivá svědectví. A kdyby vytrvale a zatvrzele nepublikovali i chybné a nepravdivé údaje. Proč to dělají? A proč tuto činnost tolerují a dokonce dlouhodobě přímo kryli a kryjí i čelní funkcionáři Post Bellum a ÚSTR Mikuláš Kroupa, Zdeněk Hazdra, Eduard Stehlík?

Zprvu jsem se domníval, že jde jen o selhání lhavých a neschopných jednotlivců, když jsem v projektu ÚSTR, Post Bellum a Českého rozhlasu Paměť národa narazil na prokazatelně chybné údaje a nepravdivé informace o konkrétních pamětnících. Bohužel jsem pak porovnáním autentických záznamů výpovědí pamětníků Jana Janků, Anny Honové Krmenčíkové a Stanislava Lekavého s falsifikačními úpravami publikovanými ÚSTR a s historickými daty a fakty zjistil, že nejde jen o lidské selhání jednotlivců, jako paní Andrey Jelínkové nebo Víta Lucuka z Post Bellum, ale o přímou a plnou spoluúčast na tomto neetickém, ostudném stylu práce ze strany ÚSTR jako instituce.

Doložil jsem fakta a požádal opakovaně ÚSTR o nápravu. A oni se nápravě vyhýbali a lhali, obelhali i novináře, že prý je vše v pořádku.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsem proto požádal o informace o rozsahu odpovědnosti ÚSTR a jeho funkcionářů a pracovníků za prezentaci falzifikací a o tom, kdo odpovídá za to, že falzifikace a chybné a nepravdivé informace a údaje nejsou napravovány.  A oni znovu a znovu lhali. A tajili informace. Až v lednu 2022 Eduard Stehlík jako předseda Rady ÚSTR přiznal, že vědomá publikace nepravdivých informací o pamětnících a obsahu jejich výpovědí je podle ÚSTR  "v souladu se zavedenou praxí". 

Lhal ředitel kanceláře ÚSTR, tvrdil, že za prezentovaný obsah webu projektu Paměť národa prý ÚSTR nenese žádnou odpovědnost. Viz informace ÚSTR. Usvědčil jsem jej ze lží, když jsem požádal o text Smlouvy, kterým se ÚSTR výslovně zavázal jako podílník projektu Paměť národa ke zpracování všech materiálů, jejich editaci a prezentaci a k tomu, že bude konat povinnosti hlavního odborného garanta projektu. A pak k mému překvapení začali lhát i čelní funkcionáři Rady ÚSTR, její místopředseda Junek a po něm i předseda Eduard Stehlík. Viz zde. Místopředseda Rady ÚSTR Junek dokonce drze lhal, že Rada ÚSTR si nemá existenci falsifikací výpovědí pamětníků a prováděnou prezentaci nepravdivých informací o nich jak ověřit.  Přitom měl ÚSTR od samého počátku k dispozici jak autentický záznam výpovědi pamětníka Jana Janků pořízený v projektu, tak i kopii falsifikačního textu, který zaměstnanec ÚSTR M. Šmíd prezentoval na webu projektu Paměť národa. A ÚSTR byl smluvně zavázán tyto materiály odborně zpracovat. Lhal pak i předseda Rady ÚSTR Eduard Stehlík, který popíral, že by část textu s falsifikací výpovědi pamětníka Janků byla stažena právě z důvodu, že obsahovala falsifikaci skutečného obsahu výpovědi pamětníka.

Jsem přímým svědkem podvodného jednání ÚSTR a mohu tedy usvědčit i Eduarda Stehlíka z toho, že klame veřejnost a porušuje zákon o svobodném přístupu k informacím, když zapírá prokazatelné skutečnosti.

S arogancí hodnou spíše politických papalášů nebo šikanózního vedoucího skladu odpovědní funkcionáři ÚSTR zapírali nos mezi očima. A zapírají a porušují zásady etiky a odborné historické práce i zásady etiky publikační a prezentační činnosti dodnes. Navzdory tomu, že šéfredaktorem a správcem webu Paměť národa je přímo ÚSTRem pověřený a financovaný zaměstnanec M. Šmíd. Navzdory tomu, že ředitelem ÚSTR podepsaná smlouva (Viz Smlouva) jasně říká, že ÚSTR je nejen správcem webu, ale zpracovatelem všech materiálů projektu Paměť národa, hlavním odborným garantem, editorem a školitelem a zpracovatelem metodiky. Navzdory tomu, že Úřad pro ochranu osobních údajů po přezkumu dvě právně a věcně vadná rozhodnutí ÚSTR a Rady ÚSTR o odmítnutí požadovaných informací o důvodech a odpovědnosti konkrétních zaměstnanců a funkcionářů ÚSTR za prezentaci falzifikací a chybných údajů zrušil. Jaké mají funkcionáři ÚSTR a E. Stehlík ke lhaní a podvádění veřejnosti motivy?

Co vysoké funkcionáře ÚSTR včetně Eduarda Stehlíka vede k neetickému a nezákonnému jednání? Vždyť v důsledku jde o toleranci a krytí nepěkné praxe faktického zneužívání a hanobení pamětníků. O ostudnou diskreditaci původně  zajímavého projektu. Jde přitom o praxi klamání veřejnosti, kdy nejsem schopen zjistit, zda funkcionářům Post Bellum a ÚSTR podřízení a odpovědní zaměstnanci typu paní L. Wolfové nebo M. Šmída na projektovém hanobení a zneužívání pamětníků a na prezentaci falzifikací spolupracují a tolerují či provádějí je z vlastní vůle a zájmu, nebo zda jen křiví páteř z existenčního strachu či proto, že je k tomu podivné jednání jejich nadřízených typu Z. Hazdry, M. Kroupy a E. Stehlíka svádí.