Paměť národa 

zneužívání projektu k falzifikacím

Pro ČTK domácí zpravodajství  17. 11. 2021, doplněno 1. 12. 2021

Paměť národa zneužívání projektu k šíření fake news 

Odpovědní funkcionáři Post Bellum a ÚSTR (vedení M. Kroupou a Z. Hazdrou, ale i Eduard Stehlík) se nadále odmítají postavit čelem k a aféře zneužívání projektu Paměť národa k výrobě a úmyslné publikaci konkrétních fake news. Mlčí nebo mlží k prokázaným případům neodborné a neetické práce s pamětníky a jejich výpověďmi. Odmítají jednat eticky, zdráhají se v jimi realizovaném projektu Paměť národa řádně, bez zbytečného odkladu a odborně napravovat případy zneužití konkrétních pamětníků k prokázanému šíření fake news. M. Kroupa se svými některými zaměstnanci a spolupracovníky jako ředitel Post Bellum a spoluzpracovatel a publikátor a agitátor, Z. Hazdra jako ředitel ÚSTR a hlavní odborný garant, zpracovatel získaných materiálů a editor a prezentátor a E. Stehlík jako předseda Rady ÚSTR nesou každý konkrétním dílem odpovědnost buď za účelové úpravy, a dokonce i za výrobu a uskutečněnou vědomou prezentaci falzifikací obsahu výpovědí konkrétních pamětníků, za vědomé a úmyslné prezentování fake news, nebo za krytí a zapírání praxe šíření falzifikací a nepravdivých informací o konkrétních pamětnících a faktech.

Vedle v roce 2019 provalené aféry dlouhodobé prezentace a agitační propagace "vzpomínek" Věry Sosnarové, o jejíž nevěrohodnosti ÚSTR jako odborný garant projektu po léta věděl, jde nověji například o aféru zneužití někdejšího politického vězně Jana Janků, ze kterého Post Bellum vyrobilo křivého svědka a ÚSTR jej na webu projektu Paměť národa prezentoval mimo jiné jako údajného přímého svědka smrti dvou vězňů, K. Štrbika a A. Pohůnka, přestože J. Janků v případě prvního výslovně do audiozáznamu pro Post Bellum popřel, že by svědkem byl, a v druhém případě svědkem být nemohl, protože se s dotyčným časově o bezmála tři měsíce zcela minul.

Eduard Stehlík je nyní podezřelý, že s využitím funkce předsedy Rady ÚSTR opakovaně napomáhá v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb. utajovat informace o skutečném rozsahu činnosti a smluvní odpovědnosti ÚSTR ve společném projektu ÚSTR, Post Bellum a Českého rozhlasu Paměť národa.

E. Stehlík napomáhá svou argumentací a rozhodováním zapírat existenci falsifikací a popírat smluvní odpovědnost ÚSTR za vědomou a úmyslnou prezentaci nepravdivých informací a falsifikací obsahu výpovědí a vzpomínek pamětníka Jana Janků.

Dne 25. srpna 2021 vydal E. Stehlík jménem jím řízené Rady ÚSTR úřední rozhodnutí č.j. USTR 104-15/2021 zamítající odvolání proti neposkytnutí informací o odpovědnosti a činnosti ÚSTR. V tomto úředním rozhodnutí E. Stehlík jménem Rady ÚSTR plně a bezvýhradně akceptuje tvrzení ÚSTR z 12.3.2021 čj USTR 104-3/2021, že ÚSTR: "nemá za jakkoliv prokázané, že by došlo k falsifikaci obsahu výpovědi pamětníka a existenci pochybení ÚSTR, tedy prezentace chybných údajů v textu a prezentaci o Janu Janků na webu Paměť národa. K takovému jednání dle povinného subjektu nedošlo."

Eduard Stehlík dokonce klamavě jménem Rady ÚSTR tvrdí, že to, že došlo k publikaci falzifikací v předmětném textu, "nemá povinný subjekt...možnost jak prokázat". E. Stehlík tedy klame veřejnost tvrzením, že hlavní odborný garant a zpracovatel a editor všech v projektu Paměť národa získaných materiálů ÚSTR údajně "nemá možnost jak prokázat" falzifikace v textu, který jako smluvní hlavní odborný garant a zpracovatel všech získaným materiálů prezentoval svým vlastním zaměstnancem jako správcem a šéfredaktorem webu na webu projektu Paměť národa.

E. Stehlík a Rada ÚSTR tedy zneužili vykonávané funkce ke klamání veřejnosti v případě popírání možností a odpovědnosti ÚSTR v aféře falzifikací a prezentace fake news.

Žadatel o informace Radomír Silber, Ph.D. má ovšem k dispozici doklady o tom, že ÚSTR po opakovaných podnětech ve věci falzifikací a chybných údajů a po urgencích část falzifikačního textu o J. Janků z webu projektu Paměť národa stáhl a že ÚSTR klamavě přislíbil již v roce 2019 svým zaměstnancem a poté v roce 2020 i svým ředitelem Hazdrou publikovat revizi falzifikacemi zatíženého textu.

Žadatel disponuje i přiznáním pracovnice Post Bellum A. Jelínkové ze dne 28.6.2019, že jednu z prezentovaných hrubých falzifikací výpovědi pamětníka vyrobila pro projekt Paměť národa ona. Disponuje i agresivními reakcemi ředitele Post Bellum M. Kroupy, který se vzpírá prezentované falzifikace a nepravdivé informace bezodkladně napravovat.

Žadatel má také k dispozici doklady o tom, že po jeho opakovaných podnětech i poté, co ÚSTR existenci pochybení a nepravdivých informací popřel, nepřímo přiznal rozsah své spoluodpovědnosti za úmyslnou prezentaci falzifikací a nepravdivých informací, když provedl po žadatelově žádosti ze 7.8. 2021 další dílčí opravy nepravdivých informací publikovaných o pamětníkovi na webu ÚSTR a na webu projektu Paměť národa. Stalo se tak ovšem po více než dvou letech průtahů a odporu ze strany ÚSTR. Část prokazatelně nepravdivých informací o pamětníkovi však ÚSTR a Post Bellum na webu Paměť národa nabízejí veřejnosti nadále.

Jednání vedení ÚSTR a rozhodování a postup E. Stehlíka a jím vedené Rady ÚSTR v kauze falzifikací a vědomého šíření nepravdivých informací tak vzbuzuje důvodné podezření na využití funkcí ke krytí a popírání prokazatelného zneužití konkrétních pamětníků v projektu Paměť národa k výrobě fake news a prezentaci neeticky účelově upravených, ale i nepravdivých tvrzení o pamětnících.

Další fakta k postupu a etickým a odborným pochybením realizátorů projektu Paměť národa například na www.pametnarodalhava.cz

Fakta o pochybeních v projektu Paměť národa a o selhávání Post Bellum, ÚSTR a k podezření na zneužívání funkce Rady ÚSTR zjistil a ověřil Radomír Silber, Ph.D.

Přiznání pracovnice Post Bellum k falzifikaci obsahu výpovědi pamětníka Jana Janků

Od: "Andrea Jelínková" <andrea.jelinkova@postbellum.cz> Komu: silber.radek@volny.cz

> Datum: 28.06.2019 08:51  Předmět: Re: Prosba o informaci

Vážený pane doktore,

k Vašemu dotazu: ano, s panem Janků jsem před deseti lety natáčela a nahrávku z roku 2009 jsem také zpracovávala já a jsem autorkou textu.

Máte pravdu, informace o tom, že byl "svědkem" umučení vězňů Pohůnka a Štrbíka je zavádějící a špatně formulovaná. Pan Janků přímým svědkem nebyl, "pouze" byl následně vyšetřovaný ve stejné cele, kde byli předtím mučeni tito jeho spoluvězni.

Fakta:

Jan Janků vypověděl do audiozáznamu A. Jelínkové lživě:  "já jsem přišel na celu, kde večer utloukli Pohůnka", přestože A. Pohůnek dle Ústavu soudobých dějin zemřel po zatčení, při kterém byl zraněn do hlavy pažbou při pokusu o útěk, dne 11. března 1949, zatímco Jan Janků se do téže věznice dostal až v červnu 1949.

Závěr: 

A. Jelínková jako pracovnice Post Bellum z neznámého důvodu zfalšovala obsah výpovědi pamětníka Janků a vyrobila z něj křivého svědka. A to přesto, že J. Janků jí sám jasně řekl, že pokud jde o K. Štrbíka svědkem ničeho nebyl a o nějaké souvislosti s celou, kde byl zadržován, nic nezmínil. Pokud jde o A. Pohůnka, Janků sice nepravdivě tvrdil, že se dostal do cely, kde den předtím měl zemřít A. Pohůnek. A. Jelínková toto nepravdivé tvrzení J. Janků z nějakého důvodu dál upravila, aby z něj udělal křivého svědka. Spoléhala snad a po ní ÚSTR, že žádný novinář a čtenář této falzifikace si neověří fakta a nezjistí, že jsou klamáni? O snížené odpovědnosti a nízké etice A. Jelínkové svědčí i to, že sice přislíbila nápravu falzifikace, kterou vyrobila, přiznáním: "je moje chyba, uznávám a děkuji za připomínku, v textu upravím", ale svůj příslib pak nikdy nesplnila. Jakou spoluodpovědnost za to, že nemusela falzifikační text opravit a omluvit se podvedeným čtenářům a novinářům, nese ředitel Post Bellum M. Kroupa, který po upozornění na falzifikaci zareagoval na žádost o nápravu velmi agresivně a nekulturně, se lze jen dohadovat.

Sluší se ještě návštěvníkům webu Paměť národa lhavá připomenout!

Prosím, nezaměňovat a neplést si osoby kolem Světlany - Jeseník a Světlany - Makyta!

Častěji fabulujícím a leckdy přilhávajícím si pamětníkem, který byl jako vhodný zneužit i k výrobě falzifikací a který byl a je neeticky využíván k vědomé prezentaci nepravdivých informací ve společném projektu ÚSTR a Post Bellum nazvaném Paměť národa, je pan Jan Janků narozený 1921 v Hanušovicích, který byl souzen ve Vsetíně a odsouzen rozsudkem z 15. července 1950 k trestu těžkého žaláře v trvání 20 let a peněžitému trestu 20 000 Kčs. Ta připomínka je důležitá proto, aby temný stín spojený s fabulacemi tohoto přilhávajícího si pamětníka Janků z Hanušovic a s jeho zneužitím v projektu Paměť národa nepadl na jiného Jana Janků, který byl narozen 1897 v Drnovicích a který byl odsouzen se skupinou Světlana - Makyta již 13. května 1950 k trestu těžkého žaláře, zostřeného půlletně tvrdým ložem, v trvání 20 let a peněžitému trestu 50 000 Kč.